Historie

Historie stanice se začíná psát kolem roku 1987. Cílem naší záchranné stanice je i nadále pokračovat v započaté práci – poskytnutí pomoci volně žijícím zvířatům v nouzi -, která spočívá v koncentraci nalezených, opuštěných mláďat a poraněných či nemocných zvířat na zajištěných sběrných místech regionu a jejich svozu. Dále pak v případném odborném ošetření (zajištění veterinárního lékaře) a poskytnutí první pomoci, dle možností, následné léčbě zraněných a nemocných živočichů, v zajištění rekonvalescence a potřebné rehabilitace volně žijících zvířat. Dále pak je to v lepším případě vypouštění uzdravených jedinců zpět do přírody, nebo, a to v druhém, nákladnějším případě, snaha o zabezpečení důstojných podmínek pro dožití trvale handicapovaným zvířatům. Sestavujeme chovné páry a jejich odchovaná mláďata vracíme zpět do přírody.

K dlouhodobým výhledům stanice patří pokračování v záchranném chovu dnes již vzácné sovy pálené. V době činnosti stanice jich bylo odchováno a následně vypuštěno již 38 kusů.

Záchranná stanice se postupně zaměřuje a uzpůsobuje k využívání běžného provozu a již trvale umístěných invalidních zvířat jako vzniklého živého potenciálu k ekologické výchově (soutěže, adopce,víkendové brigády,tábory, praxe studentů, prohlídky stanice s výkladem, ukázka kroužkování ptactva, apod.). Příkladná a dlouhodobá je i spolupráce s veřejností v podobě vydávání informačních letáků, propagace pomocí pořádání výstav, pořad v regionální televizi ze života stanice, umístění nástěnek na veřejných prostranstvích a budovách, realizace přednášek ve školách. Ze shora uvedeného vyplývá, že stanice, která v roce 2001 stala členem Českého svazu ochránců přírody a dostala oficiální jméno „Zelené Vendolí“ a která v roce 2002 byla zařazena do Národní sítě stanic a působí v Unii stanic pro záchranu živočichů, chce i nadále pokračovat ve své náplni, rozšiřovat, vylepšovat a stabilizovat stávající podmínky a zabezpečení provozu.

V současné době je třeba obnovit některé již ne zcela funkční zázemí stanice (např. oplocení, výstavba nových voliér, okruhu pro veřejnost, oprava přípravny krmiv, zázemí pro veterinárního lékaře, uvést plně do provozu koutek ekologické výchovy. Zajistit náplň táborům a brigádám formou např. dostavby zídky pro ještěrky, rozšíření mokřadu pro obojživelníky v areálu stanice, dokončení rozšíření bylinkového záhonu. Zdárně proběhlo zbudování tolik potřebného zázemí (sociální zařízení, kuchyňka, prostory pro přespání, místnost pro výuku při nepřízni počasí. V plánu nadále zůstává pořízení vybavení jako je: pc, internet a knihovna pro všechny, kteří chtějí pomáhat zvířatům a zlepšovat příbytky. Nezbytná je i výstavba vyhovující karantény. Proběhla i výstavba odpovídající rozletovací voliéry.

Na všechny popsané aktivity, ale i na běžný provoz stanice, svoz zvířat, léky, krmení, veterinární ošetření chybí finanční prostředky, které jsou nemalé. Po ukončení činnosti OkÚ Svitavy, který nám jako náš zřizovatel poskytoval každoroční příspěvek a vycházel vstříc i materiální pomocí, je stále nedostatečná finanční podpora měst regionu, která do stanice umisťují nalezené živočichy. Stanice by do budoucna chtěla překonat finanční nedostatek tím, že by měla stálého zaměstnance, který by registroval všechny příslušné granty, dotační tituly a programy a snažil by se pro ně zpracovávat podklady s žádostí o finanční podporu a účastnit se řízení. Členové stanice hodlají vstoupit do jednání se zástupci zájmových měst prostřednictvím vedoucích odborů životních prostředí, zastupitelů a radních, o tom, aby byla hrazena každému přijatému zvířeti z příslušného spádového území jeho doprava, ošetření, léčba a následné základní náklady provozu a péče o něj. Snažíme se spolupracovat se školami („Zlatý ježour“), a tak pomáhat stanici zajišťovat krmivo pro zvířata – sběrem přírodních plodů, posklizňových zbytků, suchého pečiva. Díky propagaci stanice získávat dary příznivců stanice a nalézat sponzory ve firmách a podnikatelských subjektech. Finanční zdroje přináší i členství v ČSOP, příspěvky LČR, MÚ Svitavy, adoptivní rodiče zvířat a dalších sponzorů níže uvedených.

V soušasné době pracují na provozu ekocentra dva zaměstnanci na částečný pracovní úvazek. Nyní má stanice 10 členů-dobrovolníků. Vedoucí stanice je po každoroční volbě stále stejný, stav členů se stabilizoval. Ke změnám dochází i v prioritách záchranné stanice. Se stabilizací členské základny a provozu jsme se více začali orientovat na práci s mládeží a veřejností jak ve školách, na stanici, tak i ve volném čase, na osvětovou a propagační činnost. Mezi klíčové kroky k dosažení našeho cíle bychom řadili již zmíněné důslednější využívání a získávání grantů a dotací z nabízených programů. Spolupráce s městy ( např.stát se součástí naučné stezky financované městem), firmami, podnikovými ekology a veřejností. Prostředky grantů bychom chtěli využít především k dobudování stanice - jednotlivých lokalit charakteristických pro život zvířat chovaných na stanici, k tvorbě zázemí pro fungování ekocentra, jeho vybavení, ubytovací kapacity. V terénu jsme sledovali výskyt orchidejí a jiných vzácných rostlin. Podařilo se nám např. najít lilii zlatohlavou, objevili jsme druh hruštičky a zaznamenali jsme hojný výskyt kruštíku širolistého a bradáčku vejčitého. Za minulý rok nás navštívilo opět veliké množství lidí. Podle odhadu kolem 5000.